Kousíček britského území na samém jihu Pyrenejského poloostrova s rozlohou pouhých 6,5 km2, jediné místo v Evropě, kde volně pobíhají divocí makakové a kde mezinárodní letiště tvoří křižovatka řízená semafory. To je Gibraltar.
Jen 13 km od pobřeží Afriky leží nevelké město, nad kterým se tyčí 426 m vysoká vápencová skála. Svůj název si nese z dávných dob, kdy v r. 711 jeho území dobyli Arabové pod vedením Tarika Ibn Zajáda, podle něhož bylo nazváno Tarikova skála.
Arabové však zdaleka nebyli první obyvatelé Gibraltaru.
Dodnes lze najít stopy jeho pravěkého osídlení. Později se zde vystřídali postupně Féničané, Kartáginci, Římané, Vizigóti... Trvale je Gibraltar obydlen od roku 1160.
V roce 1462 byl dobyt Španěly, kteří zde vládli až do roku 1704, kdy jej za pomoci holandské armády obsadili Angličané. Území jim definitivně připadlo v roce 1713 uzavřením Utrechtského míru, kterým byly ukončeny války o Španělské dědictví.
Španělé se s tím nikdy nesmířili a až do současné doby se mnohokrát pokoušeli získat území zpět. Několikrát se zde konalo referendum, které však pokaždé potvrdilo vůli obyvatel setrvat pod Britskou korunou. Obyvatelé Gibraltaru jsou řádnými občany Velké Británie i když mají svou vládu, parlament, vlajku i měnu - gibraltarskou libru. Co však nemají, je vlastní zdroj pitné vody. Tu získávají zadržováním dešťové vody zejména během zimních měsíců, protože v létě tam prší jen velmi zřídka.
Gibraltarský průliv odděluje evropskou pevninu od Afriky a Středozemní moře od Atlantiku, není tedy divu, že takové strategické místo Britové nehodlají pustit a Španělé se s tím zase nehodlají smířit.
Gibraltar nemá žádné nerostné bohatství ani průmysl, žije z cestovního ruchu, obchodu a finančnictví, patří mezi využívané daňové ráje.
Jeho největší atrakcí je bezesporu obrovská skála která se majestátně tyčí nad městem. Vede na ni silnice, po které lze serpentinami dojet až skoro nahoru autem nebo místním autobusem, případně pěšky, ale je zde i lanovka, která vás během chvilky vyveze až na vrchol - Upper Rock.
Tam vás uvítají všudypřítomní makakové, kteří ihned ohodnotí, jestli u sebe máte něco zajímavého, co by se dalo ukrást.
Z vrcholu skály je kouzelný pohled dolů na město a na moře, při dobré viditelnosti lze vidět dokonce pobřeží Afriky.
Úžasné je pozorovat provoz dole na letišti, které tvoří křižovatku s hlavní silnicí řízenou semafory. Když přistává nebo vzlétá letadlo, uzavřou se závory a auta stojí a čekají, dokud letadlo neodletí. Pak se závory zase zvednou a auta mohou pokračovat v cestě.
Skála je provrtána dlouhými tunely, které zde byly vyhloubeny v létech 1779 – 1783. Sloužily k vojenským účelům, jako sklady zbraní a v době válek poskytovaly úkryt obyvatelům města. Za 2. světové války zde byla vojenská pevnost. Dnes je zde muzeum upomínající na jejich vojenskou historii.
Hora skrývá také nádhernou krápníkovou jeskyni St. Michaels Cave – Jeskyně Svatého Michala, jedna z nejhezčích, jaké jsem dosud viděla. Mají skvělou akustiku a pořádají se zde koncerty.
Ulice města jsou živé a rušné, pěší zóny plné obchodů a obchůdků se suvenýry, všude visí plyšové opice ve všech možných velikostech a barvách. Opice jsou vyobrazeny na tričkách, hrnečcích v podstatě na všech upomínkových předmětech. Stylové hospůdky zvou k posezení a občerstvení.
Všude je slyšet angličtina, na ulicích jsou červené anglické poštovní schránky a telefonní budky, policisté mají anglické uniformy.
Působí to zvláštně, když Gibraltar navštívíte v rámci dovolené ve Španělsku.
