Proč bychom se báli na Prachovské skály

Je to přírodní rezervace, tři značené turistické okruhy různé délky a obtížnosti, proč si neudělat krásný výlet. 

Vyrazili jsme se synem po celkem nedávné operaci kolene a s vnoučaty. Oba jsme tam byli před spoustou let, podstatně mladší a v dobré kondici, tak nás ani nenapadlo, jak nám nespočetné a nekonečné schody vedoucí skalními soutěskami nahoru a dolů dají zabrat.

Ale stálo to za to. Stálo to za tu pohádkovou cestu skalami a nádherný výhled, když jsme se dostali až nahoru na kteroukoliv z vyhlídek.

Ale Prachovské skály jsou nejen kus překrásné přírody a úžasných skalních útvarů, ale mají také svoji historii, a to nikoliv pouze z geologického hlediska.

I když si to dnes nedovedeme moc představit, Prachovské skály byly od již starověku obydlené. Naši skalní předkově zde měli dobře chráněná a opevněná bydliště. Byly zde nalezeny vykopávky z doby kamenné i bronzové, pozůstatky po keltském osídlení i po sídlech slovanských kmenů, které si skály ještě obehnali valy, takže jim sloužily jako přírodní pevnost.

Koncem 13. století si na kopci Veliš král Václav II. nechal postavit stejnojmenný obranný hrad, o kterém máme první zmínku z roku 1316.

Po nějaké době se velišské panství dostalo do majetku Vítkovců, od kterých ho získali Vartenbergové a po nich několik dalších majitelů, mezi nimi Jan Lucemburský, Jiří z Poděbrad, Trčkové z Lípy a konečně rod Smiřických ze Smiřic. Od nich majetek získal Albrecht z Valdštejna, který ho připojil ke svému panství frýdlantskému.

V roce 1658 byl hrad na příkaz císaře zbourán, aby se nedostal do nepřátelských rukou. Do dnešní doby se z něho zachovaly jen nepatrné zbytky, které ale jsou kulturní památkou.

V roce 1637 obdržel velišské panství Jindřich Šlik jako odměnu za služby v císařské armádě.

Byl to synovec jednoho z vůdců stavovského povstání, Jáchyma Ondřeje Šlika, který byl jako první z 27 českých pánů popraven v r. 1621 na Staroměstském náměstí.

Šlikové vlastnili panství až do roku 1948 a v roce 1996 jej v restituci znovu získali zpět a dnes zde provozují služby spojené s turismem a cestovním ruchem.

První mapu Prachovských skal vytvořil profesor jičínského gymnázia Antonín Maloch, který se zde orientoval podle kompasu a vzdálenosti určoval pomocí krokování, ale nestačil už práci dovést do konce. Mapu nakonec dokončili a vydali jeho studenti v roce 1879.

Prachovské skály jsou od roku 1933 chráněnou přírodní rezervací. Jsou velmi oblíbenou a navštěvovanou turistickou destinací a rájem horolezců, kteří se zde mohou, pokud jsou členy svazu horolezců, pohybovat mimo vyznačené trasy.