Za krásami jihozápadní Anglie - Bath
Titulem Světového dědictví UNESCO se tato perla hrabství Somerset právem pyšní od roku 1987.
Tři horké prameny v údolí řeky Avon využívali již Keltové, ale lázně zde postavili až Římané, kteří sem přišli kolem roku 43 po Kristu ( a zůstali tu dalších skoro 400 let).
V sedmdesátých létech prvního století postavili na místě keltské svatyně zasvěcené bohyni Sulis chrám. Sulis přijali za svou a ztotožnili ji se svou bohyní Minervou.
I původní název lázní byl odvozen od jména keltské bohyně - Aquae Sulis – voda bohyně Sulis.
Sulis Minervě byla přisuzována nejen léčebná zázračná moc. Návštěvníci lázní pro ni házeli do vody vzkazy napsané na tak zvaných proklínacích tabulkách, kde uváděli jméno osoby, která je naštvala i čin, za který ji prokleli a věřili, že bohyně už to dál zařídí.
Římané dokázali své lázně dovést až k naprosté dokonalosti, včetně podlahového topení a přívodu vody do bazénů dodnes funkčními olověnými trubkami. Byly zde vytápěné šatny, bazény, sauny a tělocvičny, všude krásná barevně vzorovaná dlažba, za kterou by se dnes nemusela stydět žádná koupelna.
Základy lázní stály na dubových pilířích zabudovaných do země. Pod podlahu, postavenou na cihlových podpěrách, byl vháněn teplý vzduch ze systému vytápěného dřevěným uhlím, který prostory lázní vyhříval.
Po odchodu Římanů lázně pustly až se téměř úplně rozpadly. Teprve kolem roku 1100 je obnovil král Henry I., po kterém byly nazvány King´s Bath.
Podle pověsti léčebnou sílu pramenů objevil Bladud, otec krále Leara, který onemocněl leprou. Musel se stranit lidské společnosti, aby nikoho nenakazil, proto odešel do malé vesnice poblíž dnešního Bath, kde se živil jako pasák vepřů.
Vepříci, kteří měli na kůži různé boláky se rádi váleli ve vodě teplých pramenů vyvěrajících ze země a Bladud si všiml, že se po čase uzdravili. Zkusil to tedy také a ke svému údivu zjistil, že jeho nemoc ustupuje, až zmizla docela.
Uzdravený se vrátil na královský dvůr a na místě pramenů založil lázně.
Pozůstatky původních římských lázní byly náhodně objeveny při kopání základů nových domů v roce 1775. Rozsáhlé vykopávky pak odkryly zachovanou část tzv. Velkých lázní a dnes je zde úžasné muzeum, které nabízí velmi reálnou představu, o tom, jak tyto lázně ve své době vypadaly a fungovaly.
Zdejší minerální vody jsou léčivé především na choroby pohybového ústrojí, ale také na jaterní a jiné diagnózy.
V roce 675 byl na tomto místě založen kláštěr, který byl později přestavěn na kostel Sv. Petra. Status města získal Bath v r. 1590.
Podle legendy se právě u Bath odehrála slavná bitva u Mons Badonicus, kde král Artuš porazil saské vojsko.
Po staletí bylo město vyhledávaným lázeňským a výletním centrem oblíbeným hlavně u šlechty. K největšímu rozmachu došlo v georgiánském období, kdy se stavěly celé nové ulice paláců a honosných domů, charakteristických světlou barvou vápencového kamene.
Největšími skvosty pro Bath typické georgiánské architektury jsou Circus a Royal Crescent, kde jsou domy postavené do oblouku. Autory těchto staveb jsou slavní architekti John Wood a jeho syn téhož jména.
Zajímavostí je také nejstarší dům v Bath, ve kterém kdysi žila huguenotka Solange Luyon, která sem uprchla z Francie, později známá jako Sally Lunn. Otevřela si zde pekařství, kde podle francouzské receptury pekla, pro Bath dodnes typické, jemné sladké bochánky. Dnes je v domě restaurace The Sally Lunn´s Eating House, proslavená právě pečivem Sully Lunn Bun.
Původní recept z roku 1680 byl objeven při rekonstrukci domu v roce 1930 v tajné skrýši nad krbem.
Dnes je Bath rušnou turistickou destinací a kulturním centrem, má dvě univerzity, čtyři divadla, konají se zde každoročně hudební a filmové festivaly a varhanní koncerty v Bathském opatství.
Je tady řada muzeí, mezi jiným také Centrum Jane Austenové, která zde žila v létech 1801 – 1806.
Do Bath se jezdí rekreovat řada známých osobností, v létech 1936 – 1940 tam dokonce trávil vyhnanství etiopský císař Haile Selassie I.
Marie Kubešová
Věčné město Řím
O bohaté historii a úžasných památkách Říma toho bylo napsáno nepočítaně. Nic ale nemůže dostatečně vylíčit skutečnost. Do Říma prostě musíte jet a vidět ho na vlastní oči.
Marie Kubešová
Jak jsem bojovala s nemocí
Toto povídání je staré 10 let a mým blogům se poněkud vymyká. Ale protože je bohužel stále spousta lidí, kteří bojují s nemocí, jejíž název, snad z pověrčivosti, zásadně nevyslovuji, je toto téma stále aktuální.
Marie Kubešová
Žamberk
V údolí Divoké Orlice, na křižovatce obchodních cest z Čech na Moravu a do Kladska, na místě bývalé slovanské osady, vzniklo ve druhé polovině 13. století německé městečko Senftenberg.
Marie Kubešová
Zámek Bon Repos
je barokní, původně lovecký zámeček, který najdeme nedaleko Prahy, na vrchu Čihadlo u Lysé nad Labem.
Marie Kubešová
Heřmanův Městec
je dalším typem na výlet do okolí Chrudimi. Městečko, ležící na úpatí Železných hor, má zajímavou historii, krásně opravenou židovskou synagogu a židovský hřbitov.
Marie Kubešová
Zámek Choltice
je oblíbeným cílem rodinných výletů. V zámeckém parku je pohádkový okruh Svět vodníků a loutek Černého divadla se spoustou pohádkových postav, jehož patronem je nejznámější český vodník Josef Dvořák.
Marie Kubešová
Slatiňany
Jen pár kilometrů od Chrudimi leží městečko Slatiňany, kde můžeme navštívit krásný novogotický zámek a jeden z našich největších hřebčínů.
Marie Kubešová
Chrudim – město, kde stojí za to žít
je druhé největší město pardubického kraje, pro své kouzelné historické centrum nazývané též Athénami východních Čech.
Marie Kubešová
Zámek Maleč
památník dvou významných osobností našeho národního obrození, Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera.
Marie Kubešová
Hřensko
V sevření skalnatého kaňonu, na soutoku Labe a říčky Kamenice, leží obec s nejnižší nadmořskou výškou u nás a přesto působící jako by vyrostla vysoko v horách
Marie Kubešová
Pécs
Maďarské multikulturní centrum a brána do Středomoří, krásné historické město Pécs, česky zvané Pětikostelí, bylo v roce 2010 právem vyhlášeno evropským hlavním městem kultury.
Marie Kubešová
Harkány
Maďarské městečko s pouhými 4000 obyvateli a velké lázně s milionem návštěvníků ročně, kteří se sem znovu a znovu vracejí, to je Harkány.
Marie Kubešová
Krakov
Nádherné město, rozkládající se nad Vislou, kde z vrchu Wawel na řeku zhlíží majestátní královský hrad, má bohatou a zajímavou historii, již od dob svého založení mnohokrát provázanou s historií naší země.
Marie Kubešová
Dačice
Půvabné jihočeské město Dačice je zajímavé nejen pomníkem kostce cukru, ale především pěkným historickým centrem a zámkem s romantickým parkem.
Marie Kubešová
Zámek Chyše
Kousek od Žlutic najdeme další zachráněnou perlu karlovarského kraje. Zdevastovaný novogotický zámek a pivovar zachránil z ruin a nádherně zrekonstruoval příbuzný původních majitelů, který zchátralý objekt koupil od státu.
Marie Kubešová
Manětín
Malebné městečko uprostřed lesnaté krajiny na sever od Plzně bývá oprávněně nazýváno barokní perlou západních Čech. Svůj podpis tady zanechali nejvěhlasnější umělci barokního období.
Marie Kubešová
Žlutice
Nedaleko Karlových Varů, ve svahu nad řekou Střelou, pod vrchem Vladařem, se rozkládá starobylé městečko s bohatou historií a s uličkami tak úzkými a strmými, že je někdy problém jimi projet.
Marie Kubešová
Blatná
Podbrdské městečko na řece Lomnici, obklopené rybníky, je opět známé především díky svému zámku, který vyniká svojí architekturou i polohou.
Marie Kubešová
Březnice
Kouzelné městečko Březnice nedaleko Příbrami se výrazně zapsalo do naší historie především krásou a romantickou historií zdejšího zámku.
Marie Kubešová
Rožmitál pod Třemšínem
je známý především jako dlouholeté působiště Jakuba Jana Ryby. Nutno předeslat, že toto podbrdské městečko na první pohled nepůsobí nějakým úžasným dojmem, ale pokud tam strávíte pár dní,
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 96
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 564x