Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za krásami jihozápadní Anglie - Bath

24. 06. 2017 17:58:40
Při cestě po jihozápadní Anglii nelze vynechat jedno z nejhezčích anglických měst Bath. V současné době má kolem 90 000 obyvatel, ale ročně ho navštíví, kromě déle pobývajících turistů, zhruba 3,8 milionu jednodenních návštěvníků.

Titulem Světového dědictví UNESCO se tato perla hrabství Somerset právem pyšní od roku 1987.

Tři horké prameny v údolí řeky Avon využívali již Keltové, ale lázně zde postavili až Římané, kteří sem přišli kolem roku 43 po Kristu ( a zůstali tu dalších skoro 400 let).

V sedmdesátých létech prvního století postavili na místě keltské svatyně zasvěcené bohyni Sulis chrám. Sulis přijali za svou a ztotožnili ji se svou bohyní Minervou.

I původní název lázní byl odvozen od jména keltské bohyně - Aquae Sulis – voda bohyně Sulis.

Sulis Minervě byla přisuzována nejen léčebná zázračná moc. Návštěvníci lázní pro ni házeli do vody vzkazy napsané na tak zvaných proklínacích tabulkách, kde uváděli jméno osoby, která je naštvala i čin, za který ji prokleli a věřili, že bohyně už to dál zařídí.

Římané dokázali své lázně dovést až k naprosté dokonalosti, včetně podlahového topení a přívodu vody do bazénů dodnes funkčními olověnými trubkami. Byly zde vytápěné šatny, bazény, sauny a tělocvičny, všude krásná barevně vzorovaná dlažba, za kterou by se dnes nemusela stydět žádná koupelna.

Základy lázní stály na dubových pilířích zabudovaných do země. Pod podlahu, postavenou na cihlových podpěrách, byl vháněn teplý vzduch ze systému vytápěného dřevěným uhlím, který prostory lázní vyhříval.

Po odchodu Římanů lázně pustly až se téměř úplně rozpadly. Teprve kolem roku 1100 je obnovil král Henry I., po kterém byly nazvány King ́s Bath.

Podle pověsti léčebnou sílu pramenů objevil Bladud, otec krále Leara, který onemocněl leprou. Musel se stranit lidské společnosti, aby nikoho nenakazil, proto odešel do malé vesnice poblíž dnešního Bath, kde se živil jako pasák vepřů.

Vepříci, kteří měli na kůži různé boláky se rádi váleli ve vodě teplých pramenů vyvěrajících ze země a Bladud si všiml, že se po čase uzdravili. Zkusil to tedy také a ke svému údivu zjistil, že jeho nemoc ustupuje, až zmizla docela.

Uzdravený se vrátil na královský dvůr a na místě pramenů založil lázně.

Pozůstatky původních římských lázní byly náhodně objeveny při kopání základů nových domů v roce 1775. Rozsáhlé vykopávky pak odkryly zachovanou část tzv. Velkých lázní a dnes je zde úžasné muzeum, které nabízí velmi reálnou představu, o tom, jak tyto lázně ve své době vypadaly a fungovaly.

Zdejší minerální vody jsou léčivé především na choroby pohybového ústrojí, ale také na jaterní a jiné diagnózy.

V roce 675 byl na tomto místě založen kláštěr, který byl později přestavěn na kostel Sv. Petra. Status města získal Bath v r. 1590.

Podle legendy se právě u Bath odehrála slavná bitva u Mons Badonicus, kde král Artuš porazil saské vojsko.

Po staletí bylo město vyhledávaným lázeňským a výletním centrem oblíbeným hlavně u šlechty. K největšímu rozmachu došlo v georgiánském období, kdy se stavěly celé nové ulice paláců a honosných domů, charakteristických světlou barvou vápencového kamene.

Největšími skvosty pro Bath typické georgiánské architektury jsou Circus a Royal Crescent, kde jsou domy postavené do oblouku. Autory těchto staveb jsou slavní architekti John Wood a jeho syn téhož jména.

Zajímavostí je také nejstarší dům v Bath, ve kterém kdysi žila huguenotka Solange Luyon, která sem uprchla z Francie, později známá jako Sally Lunn. Otevřela si zde pekařství, kde podle francouzské receptury pekla, pro Bath dodnes typické, jemné sladké bochánky. Dnes je v domě restaurace The Sally Lunn ́s Eating House, proslavená právě pečivem Sully Lunn Bun.

Původní recept z roku 1680 byl objeven při rekonstrukci domu v roce 1930 v tajné skrýši nad krbem.

Dnes je Bath rušnou turistickou destinací a kulturním centrem, má dvě univerzity, čtyři divadla, konají se zde každoročně hudební a filmové festivaly a varhanní koncerty v Bathském opatství.

Je tady řada muzeí, mezi jiným také Centrum Jane Austenové, která zde žila v létech 1801 – 1806.

Do Bath se jezdí rekreovat řada známých osobností, v létech 1936 – 1940 tam dokonce trávil vyhnanství etiopský císař Haile Selassie I.

Autor: Marie Kubešová | sobota 24.6.2017 17:58 | karma článku: 17.85 | přečteno: 380x

Další články blogera

Marie Kubešová

Jenbach a Achensee – Tyrolsko

Tyrolsko je kouzelné. Malebná městečka a vesničky, lemované horskými masívy, jezera, lesy a krásné typické domy s dřevěnými pavlačemi a balkony se záplavou muškátů.

13.11.2017 v 17:09 | Karma článku: 11.03 | Přečteno: 239 | Diskuse

Marie Kubešová

Zámek Ambras - Innsbruck

Renesanční zámek Ambras byl postaven v kopcích na jihovýchodním okraji města Innsbrucku na místě původního hradu, o kterém jsou zmínky již od 10. století.

2.10.2017 v 18:49 | Karma článku: 10.12 | Přečteno: 252 | Diskuse

Marie Kubešová

Bad Tölz

Milovníci detektivních seriálů si jistě vybaví kouzelné městečko s malovanými domy, kde policista Ben Berghammer (Big Ben) se svými kolegy a starostlivou maminkou řeší své případy.

16.7.2017 v 12:25 | Karma článku: 23.41 | Přečteno: 786 | Diskuse

Marie Kubešová

Berchtesgaden a Orlí hnízdo

Malebné horské městečko v jihovýchodním cípu Bavorska a rekreační oblast, vyhledávanou mimo jiné pro termální lázně se slanou vodou, proslavilo zejména ve filmových dokumentech často uváděné Hitlerovo Orlí hnízdo.

1.7.2017 v 22:29 | Karma článku: 20.15 | Přečteno: 700 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Miroslav Hruška

Netradiční květnový výlet do Polska aneb Polsko (rychlo)vlakem i letadlem - díl druhý

V prvním díle této dvojdílné reportáže jsem s mým kamarádem zkoumal dopravní zajímavosti Katovic. Na závěr jsme se přesunuli polským Pendolinem do Varšavy. V tomto dílu tedy prozkoumáme Varšavu a také se proletíme letadlem ...

17.11.2017 v 13:10 | Karma článku: 7.98 | Přečteno: 182 | Diskuse

Regina Karasová

Boubín

S manželem si vyjet na cesty znamená obvykle malý turistický horror .. a nejinak tomu bylo i tentokrát, asi před měsícem, týden po vichřici Herwart, při výletu na vrch Boubín a stejnojmenný prales .

17.11.2017 v 11:12 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 190 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 7. Díl: Co navštívit na cestě do Baskicka - Německo

V příštích třech dílech bych se rád zmínil o několika lokalitách, které nejsou tak zprofanované, ale dle mého soudu rozhodně za návštěvu stojí. Začnu od Německa.

17.11.2017 v 8:20 | Karma článku: 11.37 | Přečteno: 147 | Diskuse

Michal Dokoupil

V oáze Hedvábné stezky

Stejně jako po celá tisíciletí karavany Hedvábné stezky, i my jsme na naší cestě Čínou zastavovali v pouštních oázách, abychom se osvěžili po dlouhých kilometrech strávených v písečné krajině.

16.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 8.70 | Přečteno: 175 | Diskuse

Petra Brabencová

Benátská ,,socka"

Vaporetto, je vlastně takový vodní autobus - až na to, že je to loď! Má několik linek a kdo je v Benátkách poprvé má pocit, že je to složitější než metro v New Yorku.

16.11.2017 v 10:24 | Karma článku: 10.57 | Přečteno: 418 | Diskuse
Počet článků 43 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 404

Akční důchodkyně, vášnivá milovnice života a cestování.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.