Kodaň

Mnohým z nás se ze všeho nejdříve vybaví socha malé mořské víly z Andersenovy pohádky, která se stala jakýmsi symbolem Kodaně.

Ale hlavní město Dánska má nespočet jiných, pozoruhodných a krásných objektů a míst, které vás zvou k prohlídce a pro které skutečně stojí za to Kodaň navštívit.

Zajímavá je rozhodně i její historie, která je doložena zhruba od roku 1020, ze kterého pochází zbytky velkého panského sídla, i když písemné záznamy se datují až od konce 12. století.

Byly zde objeveny nejen zbytky kostela s hrobkami z 11. století a studnou z 12. století, ale také spousta kamenných nástrojů, dokládajících existenci lidského osídlení již v době kamenné.

Dánský teolog a historik Saxo Grammaticus (1160 - 1220), hlavní poradce krále Valdemara I., se o Kodani zmiňuje ve svém šestnáctidílném díle zachycujícím bájnou historii Dánska před Kristem i po Kristu nazvaném Cesta Danorum. Kodaň zde nazývá jako Portus Mercatorum – přístav obchodníka.

V roce 1167 byla na ostrově Slotsholmen v místech, kde dnes stojí Christiansborg Palace, postavena pevnost, aby chránila ostrov před opakovanými nájezdy pirátů. Bylo zde založeno biskupství a postaven kostel St. Clemens.

Později byla pevnost zničena Germány a na jejím místě nechal v r. 1167 biskup Absolon z Roskilde postavit hrad, který i s městem odkázal biskupům z Roskilde.

Po dvě století se o hrad a město přetahovali králové s církví, město bylo napadáno piráty a hanzovní ligou, až bylo v létech 1249 – 1259 zcela vypleněno.

Později byl v těchto místech postaven kostel Panny Marie, kolem kterého se město začalo postupně znovu rozrůstat. O jeho rozvoj se zasloužilo zejména rybářství a vzkvétající obchod s rybami, zejména se sledi.

V roce 1397 došlo na podnět Margarety I. Dánské ke vzniku Kalmarské unie (podepsané ve městě Kalmar). Margaret se tím stala královnou Dánska, Švédska, které tehdy zahrnovalo i Finsko a Norska, pod které patřil také Island.

Neměla žádného legitimního dědice, proto adoptovala svého synovce Erika, vévodu pomořanského a Kalmarský sněm ho nechal korunovat králem.

Erik nechal svůj dvůr přestěhovat do Kodaně, která se tak stala hlavním městem Dánska.

V roce 1479 zde založil král Kristian I. univerzitu, nejen první v zemi, ale také jednu z nejstarších v Evropě.

K významnému růstu a celkovému rozkvětu města došlo za vlády Kristiana IV. (1588-1648), který podpořil stavbu mnoha významných budov.

V létech 1658-59 se pokusili město dobýt Švédové, jejich útoky však byly úspěšně odraženy.

V roce 1661 se stala Kodaň hlavním městem Dánska i Norska.

Začátkem 18. století však na město začaly dopadat rány osudu.

Jen během roku 1711 padla za oběť morové epidemii ve městě třetina obyvatelstva.

Následovaly 2 ničivé požáry, při kterých větší část Kodaně lehla popelem.

Po zkáze se však město znovu nadechlo a začala jeho nová výstavba a obnova.

Byl postaven královský palác Amalienborg sestávající ze čtyř budov ve stylu rokoka s monumentální sochou krále Frederika na nádvoří a královská rezidence Christianborg Palace .

V té době byla zahájena také stavba rezidenční čtvrti Frederiksstanden v rokokovém stylu, Královská akademie výtvarných umění, Královské divadlo a mnohé jiné. Byla také rozšířena námořní základna Holmen.

V roce 1801 bylo neutrální dánsko-norské loďstvo kotvící poblíž Kodaně nečekaně napadeno Brity. Vojsko vedené viceadmirálem Horatiem Nelsonem jim tehdy zničilo většinu lodí.

Ve dnech 16.8.- 5.9.1807 během druhé bitvy o Kodaň bylo město bombardováno britskou armádou. Zápalné bomby naplněné fosforem, který nelze vodou uhasit, ničivé dílo dokonaly. Tato bitva je dnes považována za první teroristický čin v moderní době.

Kodaň se však opět vzpamatovala a nastalo období „dánského zlatého věku“ a nového rozkětu. Město se obnovovalo a rozrůstalo v neoklasicistním stylu.

Dnes je Kodaň výstavním centrem kultury, hospodářství, vzdělávání a vědy, vyhledávanou turistickou destinací a městem s nejkvalitnější životní úrovní a nejšetrnějším přístupem k přírodě na světě.

Centrum města nabízí nespočet krásných historických památek, budov a soch, ale také známý zábavní park Tivoli.

Je zde Nová Carlsbergova glyptotéka, muzeum, které založil Jacob Christian Jacobsen, majitel pivovaru Carlsberg, který jeho provoz dosud sponzoruje. Jsou zde k vidění především antické sochy ze starého Řecka, Říma a Egypta, ale najdeme tu i díla dánských a francouzských malířů a sochařů 19. a 20. století.

V zámku Rosenborg s krásnou výzdobou a nádhernými stropy můžete obdivovat dánské korunovační klenoty.

Kodaň byla třešnička na dortu našeho cestování po Dánsku.

Podvečerní plavba lodí kanálem a dále kolem pobřeží na závěr naší cesty úžasný dojem z Kodaně ještě umocnila.